Magdalena Pakosta, protestantka z Čech podává zprávu o svém útěku v 17. století...
Mezi tím našel se tu nějaký člověk, který mi poradil, poněvadž já tak dobrý čas mám, že mohu jíti, kam chci, že mohu do Gerlachsheimu jíti a za dvě neděle se zase vrátiti, že žádný nic nezví... a že potom budu moci své dítky tajně vzíti a s nimi pryč jíti. Mně se jeho rada líbila a já jsem se potom brzy, totiž před Martinem, na cestu vydala. Pokud jsem mezi Čechy byla, šla jsem dobře, ale když jsem mezi Němce přišla do Reichemberku, tu jsem nevěděla, kam se obrátit. Chodila jsem tam pod jednou podsíní a na druhé straně měli židi své krámy, to bylo právě v poledne a lidi byli v domích. Když jsem se tu pořád procházela, jeden žid, který naproti u svého krámu seděl..., přišel ke mně, poněvadž na mně znal, že jsem Češka, tak se mě otázal česky, co tam chci. Já jsem řekla, že jsem přišla na jarmark...
Maddalena Pakosta – 1703
Zdroj: Archiv české vesnice. A IV.1 České životopisy obce Rixdorf z let 1760-1769 (překlad LL 1 číslo 88).
