Kde jsme?
© südböhmisches museum in budweis, sammlung geschichte, fond „s“. zdroj: jihočeské muzeum v Českých budějovicích, podsbírka historie, „s“ Nacházíme se v Českých Budějovicích, kde až do konce druhé světové války žila početná německá menšina. Němci sem přicházeli už od dob založení města ve 13. století, kdy byli do řídce osídlených českých oblastí povoláváni lidé z německojazyčných oblastí, aby zde pracovali např. v hornictví.
16. století v Českých Budějovicích dokonce získali nad českým obyvatelstvem převahu a zastávali významné pozice ve vedení města. Národnostní otázka se stala tématem ale až v 19. století, kdy docházelo k emancipaci českého národa. To znamená, že sílilo volání po samostatném národu a osvobození od politické vlády Habsburků. (Dnešní Česká republika byla tehdy součástí habsburské monarchie ovládané z Rakouska.)
Dlouholeté soužití českého a německého obyvatelstva bylo často problematické, zároveň ale produktivní a pro obě národnostní skupiny obohacující. Zlomovým obdobím pro česko-německé vztahy byla 30. léta 20. století a následující druhá větová válka, kdy se velká většina budějovických Němců přiklonila k nacistické ideologii.
Nucené vysídlení
Po druhé světové válce padlo na Postupimské konferenci v létě 1945 rozhodnutí o nuceném vysídlení německého obyvatelstva z Československa, které se týkalo i budějovických Němců. Budweiser DeutschenNařízení se v mnoha případech dotklo i lidí, kteří s nacistickým režimem nespolupracovali nebo vůči němu byli dokonce v opozici, a kteří přesto museli opustit své domovy. Němci byli deportováni nejdříve do tak zvaných sběrných středisek a odtud dále do okupačních zón v Německu. V těchto táborech čekali vysídlenci na transport. Budweiser Deutschen Budějovičtí Němci byli shromažďováni ve sběrných táborech v Suchém Vrbném nebo v Zámostí, kde museli rovněž vykonávat nucené práce. V táboře v Zámostí panovaly zpočátku dosti nuzné podmínky, což vedlo ke zvýšené úmrtnosti zejména mezi starými lidmi. První organizovaný transport byl z Českých Budějovic vypraven 24. ledna 1946 a až do listopadu téhož roku jich bylo uskutečněno dalších deset. Ve sběrných střediscích mohli vysídlenci vyjádřit přání, kam chtějí být přesídleni. Většina z nich uváděla jako cíl vystěhování Bavorsko. Československé úřady směřovaly transporty na česko-bavorskou hranici do záchytného tábora ve městě Furth im Wald. Bylo povoleno vzít si s sebou 50 kg zavazadel. Tímto způsobem bylo z Českých Budějovic nuceně vysídleno zhruba 6 000 lidí.
P.S.
Do Bavorska přišlo do roku 1950 z tehdejšího Československa více než jeden milión vysídlených Němců, což je např. o 200 000 více, než kolik v roce 2021 žilo v Německu Syřanů
Literatura:
Petráš, Jiří: Česko-německá problematika v Českých Budějovicích po skončení druhé světové války. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích 2007.
